Ahoj nebo dobrý den :)
Jmenuji se Zuzana, blížím se k padesátce věku života a konstelacím se věnuji téměř 20 let.
Jak už to tak bývá, ke konstelační cestě mě "postrčily" vlastní životní události.
Ten příběh je dlouhý a pokud budete chtít, můžeme si někdy povědět více, ale teď to podstatné.
Vždycky jsem cítila, že mě práce tohoto charakteru naplňuje. Chtěla jsem umět pomáhat lidem, umět lidem pomáhat posouvat se. Hledala jsem příčiny, neřešila jen následek. A tak to, co se mi dělo, mě k mojí cestě prostě posunulo.
Byla jsem puberťák (čerstvých 15), když začaly moje velké problémy. Spadla jsem do svého "osobního pekla", ze kterého byla dlouhá cesta ven. A brzy odstartoval i tok dalších životních událostí, které se mi do života postavily. Ale vše, co se dělo a sráželo mě na zem, mě současně posouvalo k jinému vnímání a pohledu.
Úplně na začátku jsem potřebovala dát dohromady nejdříve sama sebe. Je to tak trochu jako s kyslíkovou maskou, co nám u každého letu vštěpují do hlavy letušky. "Nejprve nasaďte kyslíkovou masku sobě a teprve potom dítěti, jinak mu nepomůžete".
První kroky vedly v té době (asi přirozeně) k západní medicíně. Ale ta s příčinou, a tím ani s následkem, mých problémů neuměla pomoci. A tak jsem po nějaké době začala hledat, a věnovala svůj čas i energii alternativám. Účastnila jsem se postupně několika rozvojových a terapeutických metod, ke kterým patřila například kineziologie, reiki, emoční rovnice Aleše Kaliny, regresní terapie. Ale stále mi chyběl ten hluboký pocit naplnění, stále jsem se uvnitř necítila "dobře", nějak jsem prostě věděla, že to není ono. Až jsem nakonec cestu ven z toho bludného kruhu našla.
Kamarádka mě jednou vzala na setkání skupiny rodinných konstelací. Tenkrát mi bylo tuším 28 let. Vůbec jsem si neuměla představit, co uvidím. Něco málo jsem se dozvěděla, ale jen těžko pro mě bylo pochopitelné, jak někdo jiný může cítit, co cítím já nebo co cítí lidé kolem mě a ukázat mi to?? Navíc jsem si při své emočně introvertní povaze neuměla představit, že otevřu své hluboké pocity a moje skutečné "já" skupině lidí, cizích lidí. Vždyť jsem si za ty roky také precizně vybudovala emoční masku a ocelový štít, aby mě chránily a nikdo ke mně nemohl blíž :) Ale trápení mě tlačilo a byla jsem zvědavá, tak jsem jela.
A bylo to.
Láska na první pohled:) Prostě jsem to ucítila. Bylo to jako magnet.
A světe div se, s velkou pomocí konstelací jsem pomalu objevovala svůj nový život, potkala mnoho skvělých lidí, poznala oporu a souznění místo strachu a boje. Začala jsem v sobě pomalu nacházet sílu a klid. Velmi pomalu a opatrně jsem vypouštěla své "démony" ven. Nebylo to samozřejmě vždy jednoduché. Často byla následkem změn a posunu další bolest a hodně slz. Protože jak všichni víme, pravda někdy bolí a porodní bolesti jsou porodní bolesti :)
Ale to, co mám teď, co cítím a jak to cítím, za to stály. Opravdu stály.
A po dlouhé době konstelování jsem také cítila, že jsem připravená, chci, můžu a potřebuji se posunout dál.
A tak jsem v roce 2022 dokončila dvouletý výcvik v rodinných a systemických konstelacích v Osho Shangri La centru.
Mým učitelem byl a v mnoha ohledech stále je Bhagat (J. R. Zeilhofer), přímý žák Berta Hellingera. Naučil mě mnoho a jsem mu vděčná opravdu za hodně. Velkou pomocí mi byla i moje dlouholetá konstelářka Zuzka. Ani bez ní a jejího přístupu ke konstelační práci bych se neposunula tam, kde jsem teď ❤️
Konstelace jednoduše miluji, pomohly mi z mé vnitřní temnoty a posunuly mě v životě o obrovský kus dál. A pořád se posouvám :)
Nevím, jaké trápení provází Vás, ale jestli se to rozhodnete změnit, můžeme to společně zkusit :).
